Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Specifická prevence v souvislosti s nějakým infekčním onemocněním je takové preventivní opatření, které brání infekci tímto konkrétním onemocněním. Specifickou prevencí infekčních onemocnění bývá většinou očkování. Viz také infekce, prevence, nespecifická prevence.

Nespecifická prevence v souvislosti s nějakým infekčním onemocněním je takové preventivní opatření, které brání infekci nejen tímto konkrétním onemocněním, ale případně i infekci některými dalšími patogeny. Příklady: Nákaze virovou hepatitidou A – ale také břišním tyfem, cholerou apod. – lze předcházet vysokým standardem osobní hygieny, zdravotní výchovou, zásobováním nezávadnou pitnou vodou a potravinami apod. Nákaze SARS-CoV-2 – ale také mnoha dalším akutním respiračním infekcím – lze předcházet nošením roušky či respirátoru, dodržováním bezpečné vzdálenosti od osob, o kterých nevíme, zda jsou nakaženy apod. Viz také nespecifický, prevence, infekce, specifická prevence.

Infekční onemocnění, nakažlivé onemocnění neboli infekční nemoc je takové onemocnění, jehož původcem je nějaký patogen, nejčastěji virus nebo bakterie. Nejdůležitější charakteristikou všech infekčních onemocnění je to, že se šíří přenosem příslušného patogenu z infikovaného jedince na ostatní jedince. Podle infekčního agens rozlišujeme: virová onemocnění, bakteriální onemocnění, plísňová onemocnění (mykózy), parazitární onemocnění. Infekční onemocnění není totéž co infekce, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku).

Infekční průjmová onemocnění mohou být způsobena bakteriální, virovou nebo parazitární infekcí trávicího traktu. Infekční průjmová onemocnění se někdy mohou vyskytnout kvůli nesprávnému mytí rukou, nebo v případě, že nejsou odpovídající sanitární a hygienické podmínky a nezávadná voda na pití, vaření a mytí (např. po povodních, v některých exotických zemích apod.). Nejčastějšími původci infekčních průjmových onemocnění jsou rotaviry a Escherichia coli; mezi infekční průjmová onemocnění se však řadí i cholera, břišní tyfus, salmonelóza, shigelóza apod. Viz také infekce, průjem.

Prevence kardiovaskulárních onemocnění je definována jako koordinovaný soubor akcí (na úrovni populace nebo jednotlivce) s cílem eliminovat nebo minimalizovat dopad srdečně-cévních onemocnění a s tím souvisejících postižení. V kontextu opatření zdravého životního stylu by vedle vyvážené stravy měla být zařazena pravidelná pohybová aktivita. Viz také prevence, kardiovaskulární onemocnění, preventivní kardiologie.

Specifická imunita je jiný název pro získanou imunitu. Viz také imunita.

Alergen-specifické protilátky jsou protilátky, které se vytvářejí v těle alergiků jako reakce na konkrétní (specifický) alergen. Alergen-specifické protilátky hrají významnou úlohu zejména v alergických reakcích časného typu. Viz také alergen, protilátky.

Prostatický specifický antigen neboli PSA (zkratka pochází z anglického názvu prostate-specific antigen) je glykoprotein a zároveň enzym, který je vylučován epitelovými buňkami prostaty. PSA se nachází v ejakulátu. Předpokládá se, že má mj. vliv na rozpouštění hlenu děložního hrdla, což usnadňuje průnik spermií do dělohy. PSA je v malém množství přítomen v krvi mužů se zdravou prostatou. Jeho hladina může být zvýšená v případě karcinomu prostaty nebo jiných poruch prostaty. PSA ovšem není jednoznačným indikátorem rakoviny prostaty: může signalizovat například prostatitidu nebo benigní hyperplazii prostaty. Viz také prostata, antigen.

Specifická alergenová imunoterapie (SAIT) je metoda, která se někdy používá při léčbě alergií. Spočívá v tom, že člověku trpícímu alergií jsou pod lékařským dohledem (!) podávány postupně se zvyšující dávky alergenu. Pokud je léčba úspěšná, imunitní systém se naučí tento alergen tolerovat a projevy alergie vymizí. Terminologická poznámka: SAIT byla dříve označována jako hyposenzibilizace či desenzibilizace. Viz také alergen, imunoterapie.

Informační systém infekčních nemocí (ISIN) slouží k získávání epidemiologických údajů o výskytu pacientů s infekčními onemocněními (mj. i pacientů s COVID-19). Jde o univerzální systém, jehož účelem je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. Za účelem sledování onemocnění COVID-19 byly do systému doplněny nové moduly sloužící pro zadávání dat ze strany krajských hygienických stanic, laboratoří a nemocnic starajících se o hospitalizované pacienty. Vznikající data jsou využita jak pro popisnou analýzu situace, tak jako jeden ze vstupů epidemiologických modelů COVID-19 v ČR. ISIN se tak stal ústředním informačním systémem pro sběr dat o výsledcích testů a pacientech s pozitivním výsledkem na přítomnost viru SARS-CoV-2. Statistickou jednotkou v systému je vybrané infekční onemocnění. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Tyto povinnosti jsou upraveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64, viz sexuálně přenosné infekce) a onemocnění virem lidské imunodeficience (dg. B20–B24). Samostatný informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná onemocnění (ILI).